Jak dělají kariéru buldočci ve Francii
Autor: MUDr. Karel Benda, M.B.A.Zdrojová data: Club du Bouledogue Français (CBF)
Publikováno v Bulletinu MSBMK 01/2013
Mohou francouzští buldočci vůbec „dělat kariéru“? Ve Francii ano. I u nás se občas používá termín „výstavní kariéra.“ Ta je ovšem v zemi původu jen jednou z možností a jednou z etap. Buldoček tam však může „dělat kariéru“ doslova doživotně.
PRŮKAZ PŮVODU
Prvním krokem je získání průkazu původu. Francouzská štěňata jej nedostávají tak snadno, jako naše. Při zápisu jim Société Centrale Canine (SCC) vystaví jen provizorní rodný list (Certificat de naissance). Ten de facto pouze osvědčuje čistokrevnost ve smyslu pravidel FCI a zápis do plemenné knihy SCC. Teprve ve věku jednoho roku může majitel požádat o plnohodnotný průkaz původu. Předtím však musí jeho pes být posouzen při tzv. Séance de confirmation, obdobné naší bonitaci. Bez ní průkaz původu nedostane.
BONITACE
Bonitaci neboli Séance de confirmation, krátce Confirmation, pořádá klub a provádí ji delegovaný rozhodčí. Posuzuje při ní psa podobně jako na výstavě, tedy z pohledu shody se standardem. Pes buď uspěje, nebo neuspěje. V případě „odstranitelných vad může být zkouška odročena. Při neúspěchu se může majitel odvolat k SCC a pes je případně bonitován znovu jiným rozhodčím. K bonitaci musí majitel předložit rodný list (Certificat de naissance), vyplněný podrobný „osobní dotazník“ psa, potvrzení o očkování proti vzteklině. Pes musí být tetován nebo čipován.
Teprve na základě úspěšné bonitace může pes - za poplatek - dostat od SCC plnohodnotný průkaz původu a zapojit se, podobně jako u nás, do reprodukce.
Absolvováním bonitace postoupí pes či fena rovněž na první příčku v systému celoživotního hodnocení bonity nebo - dejme tomu - chovné kvality. Záměrně nepoužívám termín chovná hodnota, neboť ten má v češtině specifický, ale úplně jiný, význam v oblasti plemenitby a populační genetiky.
POVAHOVÝ TEST
Chce-li buldoček v kariéře pokračovat, musí nejprve úspěšně absolvovat povahový test (TAN, Test d’aptitudes naturelles). Ten má pět částí. V první se účastníci se svými psy rozestoupí na 2-3 metry od sebe a posuzovatel je jednotlivě pozdraví podáním ruky, přičemž bedlivě sleduje chování psa. Následuje slalom mezi nastoupenými účastníky. Pozoruje se při něm reakce na relativně těsné míjení se s ostatními psy. K třetí části nastoupí účastníci ve dvou řadách čelem k sobě a na povel posuzovatele se k sobě přiblíží, potřesou si rukama a pohovoří spolu. Posuzuje se reakce psa jak na lidi, tak na psy. První tři části testu hodnotí především socializaci psa. Pokud pes v některé neuspěje, především kvůli agresivní reakci, je z dalšího testování vyloučen. Při jiném nežádoucím chování může být některá část testu odložena. Ve čtvrté části posuzovatel nečekaně otevře proti psu deštník a hodnotí jeho reakci. V poslední části odvede posuzovatel psa od psovoda, který jej následně přivolá k sobě. Hodnotí se nejen zda, ale také jak pes na přivolání reaguje. Dvě poslední části testu se hodnotí pouze škálou uspěl – neuspěl, ale neúspěch není důvodem k vyloučení. Mimo základní rámec testu se rovněž sleduje, zda pes volně dýchá a není dušný.
VÝSTAVNÍ KARIÉRA
Buldoček z Francie může samozřejmě absolvovat i klasickou výstavní kariéru. Některé dobré domácí výsledky se mu hodí i do následujícího systému zvyšování bonity. O titulech šampionů ve Francii a obtížnosti jejich získání jsme podrobně psali ve Zpravodaji 1/2010 (ZDE). Připomeňme si, že od roku 1984 do konce roku 2009, tedy za 26 let, získalo titul národního nebo mezinárodního šampiona, případně oba tituly, ve Francii jen 208 buldočků. Navzdory velkému počtu výstav jich od té doby přibylo jen 13.
SYSTÉM HODNOCENÍ BONITY
Unikátní francouzský systém celoživotního hodnocení bonity či chovné kvality psů má šest stupňů, tzv. Cotation 1 až Cotation 6. Účast v něm je dobrovolná. Pro dosažení každého z nich musí pes nebo jeho potomci (ano, rozumíte dobře – potomci) splnit určitá, samozřejmě stále náročnější, kritéria. Kritéria se mírně liší podle plemen, u buldočků jsou následující:
COTATION 1 (1/6): CONFIRMÉ
Základního stupně buldoček dosáhne, jak uvedeno výše, úspěšným absolvováním bonitace.
COTATION 2 (2/6): PREMIER CHOIX
Pro získání dalšího bodu a postup na druhý stupínek musí buldoček kromě bonitace získat alespoň jednu výbornou známku v mezitřídě, třídě otevřené nebo ve třídě šampionů a úspěšně absolvovat výše popsaný povahový test (TAN).
COTATION 3 (3/6): EXCELLENT
Třetí stupeň se od druhého liší požadavky na výstavní výsledky a veterinární vyšetření.
Pes musí, vedle bonitace a povahového testu, získat alespoň třikrát známku výbornou v mezitřídě, třídě otevřené nebo ve třídě šampionů, a to na speciální výstavě, regionální chovatelské výstavě, Národní chovatelské výstavě nebo na šampionátu Francie. Jedna výborná musí být z regionální nebo Národní chovatelské výstavy. Regionálních chovatelských výstav se ve Francii koná každoročně zhruba pět až sedm, speciálních kolem patnácti.
Majitel musí rovněž doložit, že pes absolvoval rentgenologické vyšetření páteře s normálním nálezem. U buldočků se tolerují dvě či tři méně vážné vady. Aby se zabránilo rozdílným interpretacím, provádí pro francouzský klub (CBF) posouzení jediný smluvní specialista, profesor Pierre Moissonnier z pařížské l'Ecole Nationale Vétérinaire d'Alfort (ENVA).
COTATION 4 (4/6): RECOMMANDÉ
Proti předchozímu stupni jsou opět vyšší nároky na výstavní výsledky a další vyšetření psa.
Buldoček musí získat alespoň jeden titul CACS (Certificat d'Aptitude et de Conformité au Standard) nebo Res.CACS na speciální výstavě, Národní chovatelské výstavě nebo na Šampionátu Francie a alespoň tři tituly CACS na výstavě jiného typu (národní, mezinárodní). Tři tituly CACS z jiných výstav mohou být nahrazeny třemi výbornými známkami ze speciální výstavy, Národní chovatelské výstavy nebo ze Šampionátu Francie, udělenými třemi různými rozhodčími.
O náročnosti získání francouzského titulu CACS jsme psali ve Zpravodaji 1/2010. Stručně zopakujeme: v každém barevném rázu se udělují pouze dva tituly CACS; bojují o ně psi a feny ocenění známkou výborná 1 v mezitřídě a třídě otevřené, vítězové třídy šampionů se souboje neúčastní. Národní chovatelská výstava a Šampionát Francie se konají jen jednou do roka. Klasických národních výstav bývá přes 50, mezinárodních přes 30.
Dalším požadavkem je předložení genetického profilu (genetické identifikace) psa.
Máte-li nádherného, zdravého a dobře socializovaného buldočka, může se na třetí nebo čtvrtý stupínek „vyškrábat“ poměrně rychle. Ti nejlepší to stihnou už ve věku dvou let. Většinou však „kariérní postup“ zas tak rychlý nebývá, obsazenost výstav je vysoká a konkurence tvrdá. Kariéru velmi snadno zastaví i rentgenologický nález těžkých či mnohočetných obratlových anomálií, u buldočků tak častých. K dalšímu postupu vám už však jen krása a zdraví vašeho buldočka stačit nebudou.
COTATION 5 (5/6): ELITE B
Velmi zajímavý stupeň. Pes sám nemusí nutně být výstavně úspěšný a dokonce ani být vystavován. Stačí mu dosáhnout prvního stupínku – absolvovat bonitaci (Cotation 1: Confirmé), mít normální rentgenologický nález na páteři a předložit genetický profil. Ovšem chyba lávky: alespoň čtyři z jeho přímých potomků musí dosáhnout nejméně stupně 3 (Cotation 3). U psa tito potomci musí pocházet nejméně od dvou fen, u feny nejméně ze dvou vrhů. To není jednoduché, hlavně pro psy – pes, který není vystavován má určitě menší šanci na krytí než výstavní šampion. Přesto se například psu Télémaque du Domaine de la Porte Ronde (*2002), jedinému strakoši s Cotation 5, podařilo s 8 fenami zplodit 10 úspěšných potomků, kteří stupně Cotation 3 dosáhli. Nejmladšímu buldočkovi s Cotation 5 bude nicméně v září 2012 už osm let.
COTATION 6 (6/6): ELITE A
Nejvyšší a nejprestižnější stupínek. Tady už jsou výstavy důležité: buldoček sám musí dosáhnout nejméně čtvrtého stupně (Cotation 4: Recommandé). Ostatní požadavky jsou pak stejné jako u pátého stupně: zdravá páteř a genetický profil (ty jsou nutné už pro dosažení Cotation 4) a nejméně čtyři přímí potomci s Cotation 3 (u psů nejméně od dvou fen, u fen nejméně ze dvou vrhů). Také dosažení tohoto stupně trvá většinou dlouho. Nejmladšímu buldočkovi s Cotation 6 je dnes, v červnu 2012, pět a půl roku.
SMYSL SYSTÉMU
Cotations jsou ve Francii považovány za důležitější než výstavní tituly. Není divu. Systém v sobě zahrnuje jak výstavní úspěchy, tak některá zdravotní kritéria, a navíc i kvalitu a zdraví odchovů. Do určité míry motivuje chovatele k výběru zdravých chovných jedinců a ke zlepšování zdravotního stavu štěňat. Vede jej i k pečlivějšímu výběru budoucích majitelů štěňat. Také oni a jejich vystavovatelská aktivita rozhodují o tom, zda rodiče dosáhnou až na nejvyšší stupně bodovací škály. Ale ani výstavně sebeúspěšnější potomek jim nepomůže, je-li agresivní, nesocializovaný, dušný nebo má-li páteř postiženu několika vrozenými vadami – nedosáhne totiž stupně Cotation 3, který se počítá. Systém má samozřejmě i své slabiny, například nezohledňuje zahraniční úspěchy buldočka ani jeho odchovů. I přesto je nicméně asi nejkomplexnějším a nejucelenějším hodnotícím systémem v Evropě.
SOUČASNÝ STAV
K 15.5.2012 evidoval francouzský klub 1.699 buldočků, kteří se do systému hodnocení bonity (Cotations) zapojili a dosáhli minimálně Cotation 2. Všichni se narodili mezi lety 1977 až 2010. Psi s Cotation 1, tedy samotnou bonitací, se nezveřejňují – bonitace je základní podmínkou uchovnění, byl by to tedy dlouhý seznam.
Historicky získala zhruba třetina buldočků Cotation 2, další třetina Cotation 3 a čtvrtina Cotation 4. Pouhá 3,2 % (55 buldočků) dosáhla až na Cotation 5 a 6. Psů s Cotation 5 a 6 je více, zhruba 5,5 % ze všech, u fen činí jejich podíl pouhých 1,6 %.
U Cotation 2 a 3 převažují feny nad psy, poměr se zhruba vyrovnává u Cotation 4 až 5 a u Cotation 6 jasně převažují psi. V prvních stupních hodnocení by se dala očekávat ještě větší převaha fen, mezi chovnými buldočky je daleko více fen než psů. Matek buldočků zařazených do systému je téměř dvakrát víc, jak otců. Převaha psů v nejvyšších stupních potvrzuje, že pro často kryjícího psa není až takovým problémem zplodit 4 úspěšné potomky s různými fenami, jako pro sebelepší fenu odchovat 4 vlastní úspěšná štěňata. Také je možné, že si chovatelé vybírají psy do chovu častěji podle otce než podle matky – tím se do systému dostává větší podíl štěňat po úspěšných psech než po úspěšných matkách.
OVLIVŇUJE HODNOCENÍ BARVA?
Rozložení barev vcelku odpovídá jejich poměru v celé populaci buldočků ve Francii. Zajímavý je nicméně poměrný úbytek žíhané a plavé barvy a zvyšující se podíl strakošů, ve Francii velmi oblíbených a tradičně chovaných, směrem k vyšším stupňům hodnocení.
Poznámka: graf respektuje francouzské označení barevných rázů: caille – strakoš, bringé – žíhaná, fauve – plavá a fauve et blanc – plavá a bílá, plavý strakoš.
COTATIONS A POTOMCI
Význam systému hodnocení ilustruje následující graf. Jednoznačně z něj vyplývá, že čím vyšší hodnocení rodiče mají, tím vyšší počet jejich potomků se objevuje v systému. Pro získání Cotation 5 a 6 potřebuje rodič minimálně 4 potomky s Cotation 3. Je zřejmé, že jakmile rodič některý z nejvyšších stupňů získá, počet jeho potomků v systému se začne dále zvyšovat. Znamená to, že psi s Cotation 5 a 6 jsou hojně využíváni ke krytí a o štěňata po fenách s Cotation 5 a 6 je větší zájem. Vyšší počet potomků po rodičích s nejvyšší bonitou v systému rovněž nasvědčuje tomu, že jsou tito potomci více využíváni v chovu a jejich majitelé patří k těm, kteří se více starají o zvyšování jejich bonity, tedy o jejich další „kariéru.“ Budování kariéry se tedy určitě vyplatí, především z hlediska vyšší šance buldočků s nejvyšším hodnocením a jejich potomků na uplatnění v dalším chovu.
COTATIONS V BĚHU ČASU
Cotations nižšího stupně jsou v systému evidovány až od konce 80. let. Od té doby až de facto do současnosti stoupá počet buldočků s Cotation 2 a 4. V posledním období překvapivě poklesl počet buldočků narozených mezi lety 2006-2010 s Cotation 3. To je nepříjemné zejména pro psy s Cotation 4, jejichž další „postup“ plně závisí na jejich potomcích. Tento vývoj se nedá vysvětlit pouze dobou potřebnou k získání kvalifikace pro Cotation 3. Buldočci narození po roce 2006 jsou již dost staří na to, aby získali 3 výborné na předepsaných výstavách. Je příčinou malá vystavovatelská aktivita majitelů? Neochota k provedení rentgenologického vyšetření páteře? Mohou být důvodem vady páteře zjištěné na RTG? Ze samotných dat se to vyčíst nedá. Ani francouzští chovatelé, kterých jsem se ptal, mi uspokojivé vysvětlení neposkytli.
ÚČAST BULDOČKŮ V SYSTÉMU COTATIONS
V roce 2010 se narodilo 44-krát víc štěňat než v roce 1977 a téměř 4-krát víc jak v roce 2000, přičemž jejich počet každoročně stoupá. Od roku 1977 do roku 2010 tak bylo ve Francii registrováno neuvěřitelných 50.125 štěňat. To představuje přibližně 12.500 vrhů. Zhruba se dá odhadnout, že se na tomto počtu vrhů mohlo podílet nějakých 7.500 chovných psů a fen, což představuje cca 15 % z počtu narozených. Z tohoto pohledu není 1.699 buldočků zařazených do systému Cotations (3,4 % z narozených) rozhodně ohromující číslo. Pokud je předchozí odhad správný, zdá se, že pouze asi necelá 1/4 chovných zvířat si „buduje“ alespoň minimální kariéru, ostatní se spokojí pouze s bonitací (Cotation 1).
Zajímavé je, porovnáme-li počet každoročně narozených štěňat s počtem štěňat zařazených do systému Cotations. Na „vyprodukování“ x-násobného počtu štěňat potřebujeme také x-násobně víc rodičů. Za normálních okolností bychom proto čekávali, že procento buldočků používaných k chovu a zařazených do systému zvyšování bonity bude v jednotlivých letech přibližně stejné.
Z následujícího grafu však překvapivě vyplývá, že se toto procento od roku 1995 vytrvale snižuje. Nejenže se tedy zhruba ¾ chovných buldočků spokojí pouze s bonitaci, ale zdá se dokonce, že se počet takových psů rok od roku významně zvyšuje. To by potvrzovalo časté stížnosti renomovaných francouzských chovatelů. Ti tvrdí, že zejména v posledním desetiletí se chovu buldočků ve Francii začalo věnovat velké množství lidí, kteří sice chovají pod hlavičkou SCC a FCI, nezajímá je nicméně kvalita ani kariéra odchovaných štěňat, ale jen jejich počet a zisk z jejich prodeje.
COTATIONS A BUDOUCNOST
Jakkoliv se absolutní počet buldočků zařazovaných do systému každoročně zvyšuje, relativní počet potomků zařazovaných do systému se, jak uvedeno výše, dlouhodobě snižuje. To má za následek další nepříjemnost: rodiče přestávají mít v systému dost potomků, kteří by jim pomohli dosáhnout nejvyšších stupňů, tedy Cotation 5 a 6. Platí to především pro otce. Průměrný počet potomků psů narozených po roce 2000, zařazených v systému, klesl z více než 7 na necelé 2. Počet potomků po fenách je sice víceméně stabilní, feny jsou ovšem v systému do určité míry diskriminovány všeobecně – maximální možný počet jejich štěňat je biologicky omezen, přesto k dosažení nejvyšších met potřebují stejný počet úspěšných potomků v systému, jako psi.
Budoucí dopad popsaného stavu je jasný: pro psy i feny začíná být velmi obtížné dosáhnout Cotation 5 a 6 a téměř nemožné dosáhnout těchto stupňů ještě v produktivním věku. Není proto divu, že nejmladší buldočci s Cotation 5 a 6 už jsou, jak uvedeno na začátku, už vlastně velmi staří.
Následující tabulka uvádí psy a feny s největším počtem potomků zařazených v systému Cotations. Jsou z ní zřejmé tři fakty:
1) Rodiče mají, až na jednu výjimku, nejvyšší hodnocení – Cotation 5 nebo 6.
2) Z pochopitelných biologických důvodů je pro feny daleko těžší přiblížit se v počtu úspěšných potomků psům.
3) Všichni tito psi i feny, pokud jsou ještě vůbec naživu, jsou ve věku veteránů.
Crindle’s Tender Tamblyn, pes britského původu a ve všech ohledech zřejmě nejúspěšnější plemeník v celé poválečné Francii, zplodil svých 42 potomků zařazených do systému Cotations celkem s 19 fenami ve 25 vrzích. To se samozřejmě nedá ani vzdáleně srovnávat s nejúspěšnější fenou, Gaïa-Isis de Landouar, která dosáhla biologického maxima, když svých 15 potomků zařazených v systému měla se 3 psy ve 4 vrzích. Pro zajímavost, otcem 9 z nich byl právě Crindle’s Tender Tamblyn.
SHRNUTÍ
Francouzský systém Cotations, hodnocení bonity psů, je svou komplexností unikátem minimálně evropského rozměru. Jeho základem je klasická bonitace, v dalších stupních spojuje a stupňuje požadavky na povahové vlastnosti psa, jeho zdraví i výstavní kvality, v nejvyšších stupních pak vyžaduje totéž od jeho potomků.
Systém je koncipován jako dobrovolný, účast v něm tedy odráží rovněž zodpovědný a aktivní přístup majitele psa či chovatele. Dobrovolnost a povinnost absolvovat povahové testy a předkládat výsledky zdravotních vyšetření až po absolvování bonitace se však mohou stát i slabinou – například v situaci, kdy v chovatelském prostředí zdravou ctižádost a snahu o zvyšování prestiže chovatele nahradí množitelské praktiky. Nespornou slabinou je nastavení jednotných podmínek pro dosažení nejvyšších stupňů, které ve skutečnosti znevýhodňuje feny.
Ve Francii samozřejmě existují i krásní a zdraví buldočci, kteří v systému Cotations nejsou zahrnuti, třeba jen proto, že jejich majitelé nemohou z nejrůznějších důvodů objíždět výstavy. Výjimečně se najdou i psi, kteří mají v systému dostatek úspěšných potomků, ale sami mají nižší hodnocení jen proto, že majitel o vyšší stupeň prostě nepožádal. Údaj o dosažených stupních hodnocení má nicméně vyšší vypovídací hodnotu, než samotný výčet výstavních úspěchů, a proto se při výběru štěněte nebo krycího psa s francouzskými předky určitě vyplatí dosažené Cotations jeho předků pečlivě prostudovat a přihlížet k nim.
Příloha 1: Přehled francouzských buldočků s Cotation 5 a 6 (stav k 15.5.2012)
Webdesign: Adéla Vorbová