Francouzský buldoček: šampioni 1994 - 2012
Autor: MUDr. Karel Benda, M.B.A.
Zdrojová data: ČMKU, www.cmku.cz
Aktualizace ke dni 31.12.2012
Původní verze (stav ke dni 30.09.2011) publikovaná ve Zpravodaji KFB č. 3/2011 a v Bulletinu MSBMK č. 1/2012: ZDE
Českomoravská kynologická unie (ČMKU) od roku 2011 zveřejňuje seznamy psů, kterým byly od roku 1994, tedy téměř od jejího vzniku, přiznány na území České republiky tituly šampionů různých typů. Přeskočme diskuse typu „Moji psi žádné šampionáty nepotřebují“ či „Na výstavy nejezdím, všechno je to podvod“ a jednoduše se podívejme, jak jsou na tom naši milovaní buldočci.
Francouzský buldoček je společenské plemeno a jako takový může od ČMKU získat titul Českého junior šampiona (CZJCH), Českého šampiona CZCH), Českého grand šampiona (CZGCH, od roku 2008) a Českého veterán šampiona (CZVCH); FCI mu prostřednictvím ČMKU může udělit titul Mezinárodního šampiona, resp. Mezinárodního šampiona krásy (C.I.B.). Od 1.7.2011 může buldoček získat také titul Šampion ČMKU (CMKU-CH). Řády pro získání jednotlivých šampionátů najdete na stránkách ČMKU (www.cmku.cz). Oba kluby, KFB i MSBMK, udělují ještě titul Klubový šampion. Ten však není v následujícím přehledu zahrnut, jednak proto, že seznam jeho nositelů zatím zveřejnil pouze jeden klub, jednak proto, že podmínky pro jeho získání nejsou v obou klubech srovnatelné.
CELKOVÝ PŘEHLED
Od července 1994 do 31.12.2012, tedy za více než 18 let, udělila ČMKU buldočkům celkem 68 titulů Českého junior šampiona, 113 titulů Českého šampiona, 15 titulů Českého grand šampiona, 3 tituly Českého veterán šampiona a 1 titul Šampina ČMKU. Mezinárodními šampiony se stalo 21 buldočků. O těchto 221 titulů se podělilo celkem 155 psů 89 různých majitelů. Z toho 135 buldočků bylo v držení 71 majitelů z České republiky (získali 200 titulů), zbývajících 18 psů mělo majitele zahraniční (21 titulů).
Každý ze 155 šampionů získal v průměru 2,48 titulu. U psů českých majitelů je to 2,82 titulu, u psů zahraničních majitelů jen 1,17 – většinou si přijeli pouze pro jeden titul. Zajímavý je rozdíl v počtu titulů podle původu psa. Zatímco šampioni v držení českých majitelů, kteří se narodili v ČR, získali v průměru 2,29 titulu, psi importovaní získali 3,11 titulu. To může samozřejmě svědčit o tom, že importovaní psi jsou častěji vystavováni, ale také o tom, že jejich výstavní kvality jsou vyšší. Bylo by zajímavé porovnat počet získaných titulů s počtem absolvovaných výstav, tento údaj ale nemáme k dispozici.
Uvážíme-li, že od roku 1994 se v ČR narodilo více než 6.000 buldočků s průkazem původu (importy a exporty pro jednoduchost pomiňme), je celkový počet šampionů českých majitelů překvapivě nízký – jen něco přes 2 %. Šampiony se tedy stanou jen zhruba dva buldočci ze sta.
ŠAMPIONÁTY V BĚHU ČASU
Počet udělených šampionátů se každoročně zvyšuje a v průběhu oněch 18 let zaznamenal dvě téměř skokově změny. Zatímco v letech 1994 až 2000 bylo ročně uděleno v průměru 3,4 titulu, v letech 2000-2007 už to bylo 9,9 titulu a v letech 2008-2012 dokonce 22,8 titulu. První změna nejspíš souvisí se vstupem nových, vystavovatelsky aktivních majitelů a chovatelů na výstavní scénu, s nárůstem počtu výstav a všeobecné obliby plemene, na druhé se zčásti podílejí nově udělovaný titul Českého grand šampiona a také dříve nevídaný počet šampionů zahraničních majitelů, především z Ruska. Ti začali využívat výhody tzv. Reciproční dohody, která psům z některých zemí - za předpokladu, že už jsou šampiony svého domovského státu - umožňuje získat titul Českého šampiona už po získání jediného CAC v některé z dospělých tříd.
ŠAMPIONÁTY DLE PŮVODU BULDOČKŮ
Celkem 102 (66 %) držitelů jednoho či více titulů šampiona pochází z České republiky, 53 (34 %) se narodilo v zahraničí. Započteme-li pouze psy českých majitelů, pak z ČR pochází 102 (76 %) laureátů, ze zahraničí 33 (24 %). Kromě ČR pocházejí nositelé titulů nejčastěji z Ruska, Maďarska, Polska a Slovenska, celkově pak z 18, resp. 14 (psi českých majitelů) zemí. Jak už bylo zmíněno, lze v posledních letech pozorovat nárůst podílu titulů udělených psům zahraničního původu v držení majitelů z ČR, což.svědčí mino jiné o vyšším počtu psů importovaných českými majiteli ze zahraničí. Nezbývá než doufat, že to zároveň nesvědčí o nižší či stagnující výstavní kvalitě českých odchovů vůči odchovům zahraničním.
Pominu-li 1 dánského, 1 lotyšského a 15 ruských buldočků, kteří si od roku 2010 „přijeli pro titul“ Českého šampiona na základě reciproční dohody, pak za celých 18 let pouze 3 zahraniční majitelé získali tituly podle standardních řádů, tj. museli přijet několikrát či mnohokrát a pro získání šampionátu nasbírat požadovaný počet dílčích titulů ve třídách: 1 majitelka ze Slovenska (CZJCH) a 2 majitelé z Německa (2xCZCH, 1xCZGCH). Ačkoliv řada majitelů z ČR získává tituly šampionů za standardních podmínek na Slovensku, v Polsku, Rakousku či Německu, zdá se, že pro majitele ze zahraničí nejsou české šampionáty vůbec přitažlivé. Těžko posoudit, co je příčinou. Je jejich získání obtížné a konkurence příliš velká? Nebo je naopak prestiž a hodnota českých titulů v očích zahraničních vystavovatelů natolik nízká, že o ně prostě neusilují?
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ FRANCOUZŠTÍ BULDOČCI
Pouze 5 francouzským buldočkům se v letech 1994 až 2012 podařilo získat tituly Českého junior šampiona, Českého šampiona, Českého grand šampiona i Mezinárodního šampiona. Dalších 7 buldočků získalo alespoň tři z uvedených titulů. Starší držitelé tří titulů podali nicméně srovnatelný výkon jako první tři psi, neboť před rokem 2008 neměli možnost získat titul Českého grand šampiona. Titul Šampiona ČMKU získal jako první dne 5.12.2012 buldoček Store Linde's Kleos le Regal (J. Kreplová).
Držitelů dvou titulů je 37, zbývajících 106 psů získalo po jednom titulu. Všichni buldočci zahraničních majitelů, až na jedinou výjimku, si do ČR přijeli pouze pro jeden titul.
Fotogalerie
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ CHOVATELSKÉ STANICE
Držitelé titulů šampiona pocházejí z 91 chovatelské stanice, z toho z 55 (60 %) českých a moravských. Nejvíce titulů získali v letech 1994 až 2012 na území ČR buldočci pocházející z chovatelské stanice Suverén manželů Kolářových. Druhé místo zaujímá chovatelská stanice Janoel Leony Sosnové, třetí Anima Canis MUDr. Karla Bendy. Údaj o počtu šampionátů udělených v ČR psům pocházejícím z určité chovatelské stanice sice nejlépe vypovídá o kvalitě odchovů a nepřímo také o vystavovatelské aktivitě samotného chovatele a majitelů jeho štěňat, zavádějící však může být u těch stanic, které většinu štěňat exportují a jejichž odchovy jsou výstavně úspěšné hlavně v zahraničí.
Po třech titulech získaly odchovy pocházející z 12 chovatelských stanic, po dvou z 19 a po jednom ze 48 stanic.
Pokud bychom zahrnuli i šampiony pocházející ze zahraničních stanic, ať už je vlastní naši či zahraniční majitelé, dostaly by se do tabulky i chovatelské stanice A’Vigdors, Iz Palevyh Buldogov, Store Linde’s a Crazy Feeling.
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ MAJITELÉ
Uvedených 155 držitelů 221 titulů šampiona patří či patřilo celkem 89 majitelům, ať už chovatelům či nikoliv, z čehož 71 majitelů bydlí v ČR a 18 v zahraničí. Úspěšnost majitele, především, je-li zároveň chovatelem, dobře vypovídá o jeho volbě výstavně kvalitních chovných jedinců, ať už se jedná o jeho vlastní odchovy či o psy, které si vybral v jiné chovatelské stanici. Nepřímo samozřejmě opět svědčí i o jeho vystavovatelském úsilí. Z českých majitelů byla v letech 1994 až 2012 nejúspěšnější Leona Sosnová (ChS Janoel), jejíž psi získali v ČR celkem 26 titulů. Na druhé místo v posledním roce postoupil Jiří Matuška (ChS Bitt Box) se 14 tituly, na třetí pak Jana Kreplová (ChS Aglaos) s 12 tituly.
Po třech titulech získalo 10 majitelů, po dvou 20 a po jednom 47. Mapujeme úspěšnost v ČR, takže faktická úspěšnost může být zkreslena u těch majitelů, kteří hodně či dokonce převážně vystavují v zahraničí.
Z 18 zahraničních majitelů získali 3 po 2 titulech, ostatní po jednom. Počet zahraničních majitelů bude ovšem pravděpodobně daleko nižší, neboť psi, především z Ruska, jsou na výstavy často přihlašováni pod jménem handlera, nikoliv skutečného majitele.
ABSOLUTNÍ ÚSPĚŠNOST CHOVATELŮ V ČR
Sloučíme-li obě předchozí kritéria, tedy úspěšnost psů ve vlastnictví majitele a jeho odchovů ve vlastnictví jiných osob, dostaneme jakýsi žebříček absolutní úspěšnosti chovatele na území ČR. V roce 2012 vyrovnala chovatelská stanice Janoel & Leona Sosnová počet titulů, které předtím měla z tohoto pohledu dosud nejúspěšnější chovatelská stanice Suverén & manželé Kolářovi. Psi a odchovy obou stanic získali v letech 1994 až 2012 v ČR celkem 27 titulů. S velkým odstupem následuje chovatelská stanice Bitt Box & Jiří Matuška se 14 tituly. Chovatelská stanice Aglaos & Jana Kreplová, stejně jako stanice Čmoudovo srdce & Stanislava Weissová, mají shodně po 12 titulech. Desítku titulů překročila ještě stanice Anima Canis & MUDr. Karel Benda – získali jich 11.
Do tabulky už se nevešly chovatelské stanice a chovatelé se čtyřmi tituly – jsou čtyři: De Moravie Noblesse & Petra Bartošíková, Jantos Gold & Jana Klauzová, Od Oskarky & Jaroslava Čamková a Z Marpy Bohemia & Pavlína Marešová. Všechny ostatní stanice dostaly tři tituly či méně.
PÁR SLOV NA ZÁVĚR
V úvodu jsem se zmínil o debatách, ve kterých někteří chovatelé či majitelé psů z různých důvodů výstavní výsledky bagatelizují nebo zpochybňují. Je samozřejmé, že tituly a šampionáty nejsou samospasitelné. Zkušený a zodpovědný chovatel při výběru štěněte či krycího psa nedá jen na vzhled a dosažené tituly, ale pečlivě analyzuje rodokmeny, předky, sourozence, potomky z jiných spojení rodičů a další faktory. Neposuzuje jen vzhled, ale také povahu, zdraví a další vlastnosti psa a jeho předků. Nepřemýšlí jen o budoucích výstavách, ale především o přínosu psa pro další zkvalitnění chovu.
Přesto získané tituly o mnohém vypovídají. Především o tom, že v průběhu času uvedeného jedince posoudila řada rozhodčích (drtivá většina šampionů musí pro získání potřebného počtu dílčích titulů absolvovat násobně vyšší počet výstav), z nichž několik (požadovaní nejméně dva bývají výjimkou) jej uznalo za nejlepšího ve třídě, případně za nejlepšího ze psů či z fen. Důležité je, že se tak stalo v konkurenci jiných psů. Tvrzení, že bruslím jako Bůh nebo běhám stovku pod deset, bude nevěrohodné, dokud své kvality nepotvrdím v utkání s jinými bruslaři či běžci. Váha titulů stoupá, získá-li pes titul šampiona ve více zemích, především v těch, kde se to nedá zvládnout za víkend. Cynicky vzato to přinejmenším znamená, že psa uznalo za kvalitního více rozhodčích, než by vystavovatel případně mohl ovlivnit. Systém jednoho rozhodčího, uplatňovaný téměř všude na světě, sice není dvakrát dokonalý, nemá však valný smysl jej bouřlivě kritizovat, pokud neumím nabídnout systém lepší (a reálný).
V dnešní době si chovatelé i majitelé vybírají štěňata či krycí psy po celém světě či přinejmenším po celé Evropě a jsou často odkázáni jen na rodokmen, několik fotografií různé kvality - a na tituly, které vlastně zastupují názor jiných (zde rozhodčích) na daného psa či jeho předky. Nenalhávejme si, že zejména pro méně zkušené chovatele, ale i zájmové majitele, není takový názor, potvrzený titulem či několika, důležitý. Zkušený chovatel, pokud začne vystavování svých psů považovat za nedůležité a posuzování šmahem za neobjektivní, je pro změnu ohrožen tzv. kennel blindeness, chovatelskou slepotou – rizikem, které i tak významné organizace, jakou je např. American Kennel Club (AKC), považují za závažné a chov ohrožující. Ale o něm snad až jindy.
Získané tituly šampiona přinejmenším svědčí o nemalém úsilí, které majitelé vynaložili na jejich získání (o času a penězích nemluvě), a které si jako každé jiné pozitivní lidské snažení zaslouží uznání a úctu, nikoliv výsměch či pohrdání. Proto všem buldočkům, kteří dosud v ČR získali tituly šampionů, a jejich majitelům blahopřejeme a těm, kteří o takový úspěch teprve usilují, držíme palce!
Archivní verze:
Stav ke dni 30.09.2011