Francouzský buldoček: šampioni 1994 - 2011
Autor: MUDr. Karel Benda, M.B.A.Zdrojová data: ČMKU, www.cmku.cz
Stav ke dni 30.09.2011
Publikováno ve Zpravodaji KFB č. 3/2011 a v Bulletinu MSBMK č. 1/2012
Českomoravská kynologická unie (ČMKU) letos poprvé zveřejnila seznamy psů, kterým byly od roku 1994, tedy téměř od jejího vzniku, přiznány na území České republiky tituly šampionů různých typů. Přeskočme diskuse typu „Moji psi žádné šampionáty nepotřebují“ či „Na výstavy nejezdím, všechno je to podvod“ a jednoduše se podívejme, jak jsou na tom naši milovaní buldočci.
Francouzský buldoček je společenské plemeno a jako takový může od ČMKU získat titul Českého junior šampiona (CZJCH), Českého šampiona CZCH), Českého grand šampiona (CZGCH, od roku 2008) a Českého veterán šampiona (CZVCH); FCI mu prostřednictvím ČMKU může udělit titul Mezinárodního šampiona, resp. Mezinárodního šampiona krásy (C.I.B.). Pro získání nového titulu Šampion ČMKU (od 1.7.2011) jsou zapotřebí dvě výstavní sezóny, takže první buldoček jej může získat nejdříve v roce 2012. Řády pro získání jednotlivých šampionátů najdete na stránkách ČMKU (www.cmku.cz). Titul Klubový šampion není v následujícím přehledu zahrnut, protože kompletní seznam jeho držitelů ani jeden z obou klubů nezveřejňuje.
CELKOVÝ PŘEHLED
Od července 1994 do konce září 2011, tedy za více než 17 let, udělila ČMKU buldočkům celkem 61 titulů Českého junior šampiona, 99 titulů Českého šampiona, 11 titulů Českého grand šampiona a 2 tituly Českého veterán šampiona. Mezinárodními šampiony se stalo 20 buldočků. O těchto 193 titulů se podělilo celkem 139 psů 82 různých majitelů. Z toho 126 buldočků bylo v držení 69 majitelů z České republiky (získali 180 titulů), zbývajících 13 psů mělo majitele zahraniční.
Uvážíme-li, že od roku 1994 se v ČR narodilo více než 5.500 buldočků s průkazem původu (importy a exporty pro jednoduchost pomiňme), je celkový počet šampionů překvapivě nízký – jen něco přes 2 %.
ŠAMPIONÁTY V BĚHU ČASU
Počet udělených šampionátů se každoročně zvyšuje a v průběhu oněch 17 let zaznamenal dvě téměř skokově změny. Zatímco v letech 1994 až 2000 bylo ročně uděleno v průměru 3,5 titulu, v letech 2000-2007 už to bylo 9,9 titulu a v letech 2008-2011 dokonce 21,5 titulu. První změna nejspíš souvisí se vstupem nových, vystavovatelsky aktivních majitelů a chovatelů na výstavní scénu, s nárůstem počtu výstav a všeobecné obliby plemene, na druhé se zčásti podílejí nově udělovaný titul Českého grand šampiona a také dříve nevídaný počet šampionů zahraničních majitelů, především z Ruska. Ti začali využívat výhody tzv. Reciproční dohody, která psům z některých zemí - za předpokladu, že už jsou šampiony svého domovského státu - umožňuje získat titul Českého šampiona už po získání jediného CAC v některé z dospělých tříd.
ŠAMPIONÁTY DLE PŮVODU BULDOČKŮ
Celkem 95 (68 %) držitelů jednoho či více titulů šampiona pochází z České republiky, 44 (32 %) se narodilo v zahraničí. Započteme-li pouze psy českých majitelů, pak z ČR pochází 95 (75 %) laureátů, ze zahraničí 31 (25 %). Kromě ČR pocházejí nositelé titulů nejčastěji z Ruska, Maďarska, Polska a Slovenska, celkově pak z 18, resp. 14 (psi českých majitelů) zemí. V posledních letech lze pozorovat nárůst podílu titulů udělených psům zahraničního původu v držení majitelů z ČR, což.svědčí především o vyšším počtu psů importovaných českými majiteli ze zahraničí. Nezbývá než doufat, že to zároveň nesvědčí o nižší či stagnující výstavní kvalitě českých odchovů vůči odchovům zahraničním.
Pominu-li 10 ruských buldočků, kteří si „přijeli pro titul“ na základě reciproční dohody, pak za celých 17 let pouze 3 zahraniční majitelé získali tituly podle standardních řádů, tj. museli přijet několikrát či mnohokrát a pro získání šampionátu nasbírat požadovaný počet dílčích titulů ve třídách: 1 majitelka ze Slovenska (CZJCH) a 2 majitelé z Německa (CZCH). Ačkoliv řada majitelů z ČR získává tituly šampionů za standardních podmínek na Slovensku, v Polsku, Rakousku či Německu, zdá se, že pro majitele ze zahraničí nejsou české šampionáty vůbec přitažlivé. Těžko posoudit, co je příčinou. Je jejich získání obtížné a konkurence příliš velká? Nebo je naopak prestiž a hodnota českých titulů v očích zahraničních vystavovatelů natolik nízká, že o ně prostě neusilují?
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ FRANCOUZŠTÍ BULDOČCI
Pouze 3 francouzským buldočkům se v letech 1994 až 2011 podařilo získat tituly Českého junior šampiona, Českého šampiona, Českého grand šampiona i Mezinárodního šampiona. Dalších 7 buldočků získalo alespoň tři z uvedených titulů. Starší držitelé tří titulů podali nicméně srovnatelný výkon jako první tři psi, neboť před rokem 2008 neměli možnost získat titul Českého grand šampiona.
Držitelů dvou titulů je 31, zbývajících 98 psů získalo po jednom titulu. Všichni buldočci zahraničních majitelů si do ČR přijeli pouze pro jeden titul.
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ CHOVATELSKÉ STANICE
Držitelé titulů šampiona pocházejí z 86 chovatelských stanic, z toho z 52 (60 %) českých a moravských. Nejvíce titulů získali v letech 1994 až 2011 na území ČR buldočci pocházející z chovatelské stanice Suverén manželů Kolářových. Druhé místo zaujímá chovatelská stanice Janoel Leony Sosnové, třetí Anima Canis MUDr. Karla Bendy. Údaj o počtu šampionátů udělených v ČR psům pocházejícím z určité chovatelské stanice sice nejlépe vypovídá o kvalitě odchovů a nepřímo také o vystavovatelské aktivitě samotného chovatele a majitelů jeho štěňat, zavádějící však může být u těch stanic, které většinu štěňat exportují a jejichž odchovy jsou výstavně úspěšné hlavně v zahraničí.
Pokud bychom zahrnuli i šampiony zahraničních majitelů, dostaly by se do tabulky i chovatelské stanice A’Vigdors (Khomasuridze, RUS, 6 titulů) a Iz Palevyh Buldogov (Koževnikova, RUS, 5 titulů). Po třech titulech získaly odchovy pocházející z 10 chovatelských stanic, po dvou z 20 a po jednom ze 45 stanic.
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ MAJITELÉ
Uvedených 139 držitelů 193 titulů šampiona patří či patřilo celkem 82 majitelům, ať už chovatelům či nikoliv, z čehož 69 majitelů bydlí v ČR a 13 v zahraničí. Úspěšnost majitele, především, je-li zároveň chovatelem, dobře vypovídá o jeho volbě výstavně kvalitních chovných jedinců, ať už se jedná o jeho vlastní odchovy či o psy, které si vybral v jiné chovatelské stanici. Nepřímo samozřejmě opět svědčí i o jeho vystavovatelském úsilí. Z českých majitelů byla v letech 1994 až 2011 nejúspěšnější Leona Sosnová (ChS Janoel), jejíž psi získali v ČR celkem 22 titulů. O druhé místo se dělí manželé Kolářovi (ChS Suverén) a Jiří Matuška (ChS Bitt Box) s 11 tituly, o třetí pak Jana Kreplová (ChS Aglaos) a manželé Weissovi (ChS Čmoudovo srdce) s 8 tituly.
Po třech titulech získalo 8 majitelů, po dvou 16 a po jednom 46. Všech 13 zahraničních majitelů získalo po jednom titulu. Mapujeme úspěšnost v ČR, takže faktická úspěšnost může být zkreslena u těch majitelů, kteří hodně či dokonce převážně vystavují v zahraničí.
ABSOLUTNÍ ÚSPĚŠNOST CHOVATELŮ V ČR
Sloučíme-li obě předchozí kritéria, tedy úspěšnost psů ve vlastnictví majitele a jeho odchovů ve vlastnictví jiných osob, dostaneme jakýsi žebříček absolutní úspěšnosti chovatele na území ČR. Nejúspěšnější z tohoto pohledu byla v letech 1994 až 2011 chovatelská stanice Suverén a manželé Kolářovi, jejichž psi a odchovy získali v ČR celkem 27 titulů, následovaná chovatelskou stanicí Janoel a Leonou Sosnovou s 23 tituly a chovatelskou stanicí Bitt Box a Jiřím Matuškou s 11 tituly.
Čtyři tituly získaly chovatelské stanice Od Oskarky a Z Marpy Bohemia, všechny ostatní tři a méně.
PÁR SLOV NA ZÁVĚR
V úvodu jsem se zmínil o debatách, ve kterých někteří chovatelé či majitelé psů z různých důvodů výstavní výsledky bagatelizují nebo zpochybňují. Je samozřejmé, že tituly a šampionáty nejsou samospasitelné. Zkušený a zodpovědný chovatel při výběru štěněte či krycího psa nedá jen na vzhled a dosažené tituly, ale pečlivě analyzuje rodokmeny, předky, sourozence, potomky z jiných spojení rodičů a další faktory. Neposuzuje jen vzhled, ale také povahu, zdraví a další vlastnosti psa a jeho předků. Nepřemýšlí jen o budoucích výstavách, ale především o přínosu psa pro další zkvalitnění chovu.
Přesto získané tituly o mnohém vypovídají. Především o tom, že v průběhu času uvedeného jedince posoudila řada rozhodčích (drtivá většina šampionů musí pro získání potřebného počtu dílčích titulů absolvovat násobně vyšší počet výstav), z nichž několik (požadovaní nejméně dva bývají výjimkou) jej uznalo za nejlepšího ve třídě. Důležité je, že se tak stalo v konkurenci jiných psů. Tvrzení, že bruslím jako Bůh nebo běhám stovku pod deset, bude nevěrohodné, dokud své kvality nepotvrdím v utkání s jinými bruslaři či běžci. Váha titulů stoupá, získá-li pes titul šampiona ve více zemích, především v těch, kde se to nedá zvládnout za víkend. Cynicky vzato to přinejmenším znamená, že psa uznalo za kvalitního více rozhodčích, než by vystavovatel případně mohl ovlivnit. Systém jednoho rozhodčího, uplatňovaný téměř všude na světě, sice není dvakrát dokonalý, nemá však valný smysl jej bouřlivě kritizovat, pokud neumím nabídnout systém lepší (a reálný).
V dnešní době si chovatelé i majitelé vybírají štěňata či krycí psy po celém světě či přinejmenším po celé Evropě a jsou často odkázáni jen na rodokmen, několik fotografií různé kvality - a na tituly, které vlastně zastupují názor jiných (zde rozhodčích) na daného psa či jeho předky. Nenalhávejme si, že zejména pro méně zkušené chovatele, ale i zájmové majitele, není takový názor, potvrzený titulem či několika, důležitý. Zkušený chovatel, pokud začne vystavování svých psů považovat za nedůležité a posuzování šmahem za neobjektivní, je pro změnu ohrožen tzv. kennel blindeness, chovatelskou slepotou – rizikem, které i tak významné organizace, jakou je např. American Kennel Club (AKC), považují za závažné a chov ohrožující. Ale o něm snad až jindy.
Získané tituly šampiona přinejmenším svědčí o nemalém úsilí, které majitelé vynaložili na jejich získání (o času a penězích nemluvě), a které si jako každé jiné pozitivní lidské snažení zaslouží uznání a úctu, nikoliv výsměch či pohrdání. Proto všem buldočkům, kteří dosud v ČR získali tituly šampionů, a jejich majitelům blahopřejeme a těm, kteří o takový úspěch teprve usilují, držíme palce!
Aktualizace:
Stav ke dni 31.12.2012
Webdesign: Adéla Vorbová